Zatímco celoevropský růst spotřebitelských cen v květnu zpomalil na 2,2 %, česká inflace se naopak mírně zvýšila z 1,7 % na 2,3 % podle harmonizovaných čísel. Tato dynamika sice udržuje Českou republiku blízko průměru Evropské unie, ale poukazuje na odlišné inflační tlaky v domácí ekonomice. Na rozdíl od zemí s nejnižší inflací, jako je Kypr či Francie, čelíme specifickým výzvám, které přímo ovlivňují peněženky spotřebitelů.
Hlavním motorem domácího zdražování jsou především potraviny, jejichž ceny v květnu meziročně vzrostly o znepokojivých 5,4 %, což Českou republiku řadí mezi pět nejrychleji zdražujících v EU. A to bohužel není vše – čerstvá data o cenách výrobců naznačují, že konec růstu cen potravin na pultech obchodů je v nedohlednu, s výrazným nárůstem nákladů v zemědělství i potravinářství. Neméně významný je i pokračující růst cen ve službách, který je tažen silnou spotřebitelskou poptávkou a rostoucími mzdami na napjatém trhu práce, což udržuje silné inflační tlaky.
Tyto inflační trendy mají přímý dopad na rozhodování České národní banky. Květnové výsledky posilují argumenty pro stabilitu úrokových sazeb ČNB na nadcházejícím zasedání, podpořené robustními ekonomickými daty a globálními nejistotami. Zdá se, že prostor pro další snižování sazeb se již v Česku téměř vyčerpal. Podle aktuálních prognóz se do konce letošního roku očekává už jen jediné snížení, což naznačuje, že éra rychlého zlevňování peněz je u konce a je čas připravit se na novou fázi vývoje ekonomiky.
