Česká inflace na konci roku 2025 překvapila silným zpomalením, když v prosinci dosáhla pouhých 2,1 %, čímž výrazně zaostala za odhady ČNB i analytiků. K tomuto neočekávanému výsledku přispěl zejména překvapivý meziměsíční pokles cen v koši potravin, alkoholu a tabáku, který klesl o 1,2 %. Zásadní strukturální problém však přetrvává: zatímco nejvolatilnější složky jako máslo a mléčné výrobky zlevňují, inflační momentum ve sféře služeb se opět zrychluje. Rychleji rostou zejména ceny spojené s bydlením, jako je nájemné, což ukazuje na stále nevhodnou vnitřní dynamiku spotřebitelského koše.
Prognózy naznačují, že nás čeká ještě dramatičtější propad. Experti revidují odhad lednové inflace mírně dolů na 1,6 %, čímž by se meziroční růst cen dostal hluboko pod dvouprocentní hranici. Tento pokles ovšem není primárně výsledkem tržního ochlazení, ale administrativního zlevnění – snížení cen elektrické energie spojeného s odpuštěním poplatku za obnovitelné zdroje. Očekává se, že i přes tento dočasný impuls by se průměrná inflace v roce 2026 mohla udržet lehce pod 2 %, což je klíčový makroekonomický ukazatel pro další měnové rozhodování.
Otázkou zůstává, jak na tuto situaci zareaguje Česká národní banka (ČNB). Vzhledem k tomu, že je prosincový pokles považován za dočasný, struktura inflace (akcelerující ceny služeb) stále není ideální a rozpočtový výhled se zhoršuje, analytici radí ČNB, aby na tato data nereagovala snižováním úrokových sazeb. Přestože by centrální banka měla být opatrná, nedávná změna v rétorice naznačuje, že debata o snižování sazeb se může dostat na stůl už v průběhu zimy a jara, což na finanční trhy přináší značnou nejistotu.
About the Author
