Česká republika se po parlamentních volbách ocitá na prahu masivního navýšení rozpočtového schodku. Pravděpodobný budoucí premiér Andrej Babiš šokoval oznámením o potřebě dalších 60 až 80 miliard korun, což by stávající schodek posunulo hluboko přes 300 miliard korun. Takový skokový nárůst se nebezpečně přibližuje kritickému Maastrichtskému limitu 3 % HDP a představuje alarmující výzvu pro stabilitu veřejných financí a budoucí ekonomický vývoj země.
Původní rozpočet, schválený odcházející vládou, již počítal se zvýšením deficitu na 286 miliard kvůli investicím do Dukovan a obrany. Nová administrativa však identifikovala dodatečné, opomenuté výdaje, především v oblasti dopravní infrastruktury, kde jen pro Státní fond dopravní infrastruktury chybí 42 miliard. K pokrytí těchto a dalších neupřesněných nákladů se hovoří o razantním přepracování státního rozpočtu a dokonce i o revizi zákona o rozpočtové odpovědnosti, který aktuálně omezuje strukturální deficit.
Rychlá změna klíčového zákona o rozpočtové odpovědnosti bez zásadních ekonomických šoků by mohla vyvolat silnou nevoli jak u české veřejnosti, tak na finančních trzích, ohrožujíc důvěryhodnost fiskální politiky. Navíc nastupující vláda čelí vnitřním pnutím; koaliční partner Motoristé vstoupili do vlády s důrazem na rozpočtovou disciplínu a slibují vyrovnané hospodaření do roku 2029. Novou vládu tak čeká enormní úsilí při konsolidaci státního rozpočtu, přičemž je už nyní zřejmé, že schodek bude výrazně vyšší ještě před naplněním hlavních předvolebních slibů.
About the Author
