Aktuální eskalace napětí na Blízkém východě a bezprecedentní útoky na íránské představitele uvrhly svět do stavu hluboké nejistoty, která může otřást základy globální stability. Klíčovým bodem sváru je strategický Hormuzský průliv, kudy protéká pětina světové produkce ropy. Pokud by došlo k jeho dlouhodobému uzavření, čelili bychom drastickému omezení dodávek energií, což by okamžitě vystřelilo ceny černého zlata vysoko nad hranici 100 dolarů za barel a ochromilo mezinárodní obchodní trasy.
Hrozba třetího stagflačního šoku po pandemii a ruské invazi visí ve vzduchu a s ní i riziko nekontrolovaného růstu inflace doprovázené citelným hospodářským útlumem. Centrální banky by v takovém scénáři prakticky ztratily prostor pro snižování úrokových sazeb, což by jen prohloubilo ekonomickou nejistotu. Ohrožen není pouze trh s ropou, ale také dodávky zkapalněného zemního plynu (LNG) z Kataru, na kterém je kriticky závislá jak expandující Asie, tak energeticky zranitelná Evropa včetně České republiky.
Zatímco asijské ekonomiky a evropský průmysl by čelily vážným problémům, Spojené státy by díky své pozici čistého vývozce energií mohly z chaosu vyjít jako relativně nejodolnější hráč, což by pravděpodobně ještě více posílilo americký dolar. Investoři se nyní musí připravit na období extrémní volatility a bedlivě sledovat vývoj v regionu. Nadcházející dny totiž rozhodnou o tom, zda se svět vyhne vleklému konfliktu, nebo zda vstoupíme do nové éry drahých energií a globální hospodářské nestability.