Čína se stala globálním ekonomickým gigantem, který neexportuje jen zboží, ale i masivní domácí nerovnováhy. Rekordní čínský obchodní přebytek, který v roce 2025 dosáhl závratných 1,2 bilionu dolarů, je alarmujícím signálem pro globální ekonomiku. Jádro problému spočívá v politické neochotě Pekingu stimulovat domácí spotřebu a v extrémně vysoké míře úspor obyvatelstva (přes 30 %), které nevěří ve spolehlivou sociální síť. Jelikož tato přebytečná hotovost už nemůže být rozumně investována do nasycené infrastruktury, slouží masivní export jako nezbytný „bezpečnostní ventil“, který kompenzuje nedostatečnou domácí poptávku poptávkou zahraniční.
Tento masivní a uměle udržovaný exportní model není náhodou trhu, ale cílenou politickou volbou. Čínské vedení vědomě odolává posílení sociální sítě a zvýšení spotřeby kvůli ideologickým překážkám a ochraně zájmů mocenských skupin, které profitují z investičně-exportního modelu. K udržení konkurenceschopnosti v éře zpomalujícího růstu produktivity a klesající návratnosti investic, Čína aktivně manipuluje svým reálným efektivním kurzem jüanu. Prostřednictvím kapitálových kontrol a nepřímo přes státní banky, které skupují cizí měny, zajišťuje levné úvěry a cílené směřování kapitálu do klíčových exportních odvětví. Zatímco svět získává levné zboží, platí za něj cenou drahých ekonomických otřesů.
Světová společenství proto čelí trojici kritických rizik: hrozbě druhého „Čína šoku“, importní vlny, která může destruovat průmyslové komunity, jak se stalo po roce 2001. Dále je tu riziko zneužití dominance v kritických dodavatelských řetězcích (např. 92 % globálního zpracování vzácných zemin) jako geopolitické páky. Optimální obranou pro Západ by měla být cílená průmyslová politika a selektivní subvence, které jsou efektivnější než plošná cla, jež jen zvyšují ceny pro spotřebitele. Evropa, která je v této hře v horší pozici než USA, musí přijít s jednotnou a rozlišující strategií, zaměřenou na legitimní obranu strategických kapacit (např. čipy) a nikoliv na drahou a neudržitelnou ochranu všeho, co kdy mělo tovární komín.
About the Author
