Nadcházející rok 2026 razantně mění mapu české energetiky. Očekává se vystřízlivění v oblasti bateriových úložišť; investoři se zřejmě nedočkají nereálné tříleté návratnosti, což řadu velkých projektů zastaví. Budou naopak sílit menší, doplňkové bateriové systémy určené k efektivnímu využívání energie u stávajících solárních elektráren (tzv. energy shifting). Klíčová je také razantní změna palivového mixu: s růstem cen emisních povolenek a klesající cenou plynu se výroba elektřiny z plynu stává ekonomicky výhodnější než z uhlí, což urychlí postupné odstavování uhelných elektráren. Paralelně probíhá nákladná modernizace distribuční sítě, která je nezbytná pro integraci nestabilních obnovitelných zdrojů.
Světová a evropská energetika je pevně svázána s geopolitickou situací, která zůstává hlavním faktorem ovlivňujícím ceny zemního plynu a potažmo i velkoobchodní ceny elektřiny. Ačkoliv jsme svědky největšího poklesu cen plynu v Evropě na úroveň před rokem 2022, klíčovou roli sehraje i Německo. Jeho rozhodnutí o kompenzacích pro energeticky náročné podniky může výrazně ovlivnit celoevropskou spotřebu. Z globálního hlediska sice poroste vliv poptávky v Číně a Indii, ale odborníci předpovídají zásadní posun: zpomalení tempa expanze obnovitelných zdrojů a naopak masivní oživení a akceleraci výstavby jaderných elektráren po celém světě.
Dynamika cen komodit bude i nadále určována geopolitickými událostmi, především vývojem konfliktu na Ukrajině. Tržní ceny reagovaly na mírové vyhlídky razantním snížením, kdy ceny plynu klesly na 20–25 EUR/MWh. Zatímco u tržní složky je potenciál pro úspory, u regulovaných cen distribuce nelze s poklesem počítat. Masivní investice do modernizace sítě, spojené s přechodem na dekarbonizované a nestabilní zdroje, nutně zvýší náklady pro konečné zákazníky. Dobrou zprávou, která celkovou cenu elektřiny snižuje, je však avizovaný přesun plateb za podporu obnovitelných zdrojů ze spotřebitelů přímo na státní rozpočet.
About the Author
