Svět s napětím očekává noční projev Donalda Trumpa, který by mohl zásadně překreslit mapu globální stability i energetického trhu. Spekulace o možném vojenském zásahu v Íránu a neutichající napětí v strategickém Hormuzském průlivu vyhánějí ceny ropy do závratných výšin, zatímco investoři nervózně vyhlížejí, zda americký prezident skutečně ospravedlní nasazení vojáků. Tato geopolitická šachovnice není jen o vysoké politice, ale především o hrozbě, která může okamžitě zahýbat s cenami energetických komodit a ovlivnit trhy po celém světě.
Ekonomické dopady této nejistoty jsou již nyní alarmující, když průměrná cena benzínu v USA atakuje hranici 4 dolarů za galon, což výrazně ovlivňuje nálady voličů před blížícími se volbami. Situaci dále komplikuje obnovená aktivita proíránských Hútíů, kteří ohrožují provoz v klíčové úžině Bab-al-Mandab, čímž vytvářejí další tlak na růst cen ropy. Také v eurozóně dochází k nečekanému zrychlení inflace na 2,5 %, přičemž hlavním viníkem jsou právě drahé energie, což staví Evropskou centrální banku před náročnou výzvu v boji proti rostoucím životním nákladům.
Navzdory aktuálnímu chaosu a spotovým cenám ropy Brent šplhajícím nad 133 dolarů za barel však termínové trhy stále věří v brzké uklidnění situace. Pozitivní signály vysílá také česká ekonomika, která v závěru loňského roku vykázala solidní meziroční růst HDP o 2,7 %. Jak upozorňuje analytik Michal Skořepa, ačkoliv Česko stále dohání konvergenční zpoždění vůči eurozóně, loňská čísla potvrzují úspěšný restart hospodářství, které se snaží odolat globálním energetickým otřesům a najít cestu k dlouhodobé stabilitě.
About the Author
