Česká republika si navzdory neutěšenému stavu státního rozpočtu udržuje v rámci Evropské unie relativně nízký veřejný dluh. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosahovala česká zadluženost k HDP na konci třetího čtvrtletí loňského roku pouhých 43,1 %, což nás řadí na desáté nejlepší místo v celé Unii. Tato příznivá pozice je však do značné míry kosmeticky vylepšena: za ní stojí soustavné přebytky municipalit, které efektivně maskují skutečnost, že centrální stát si neustále agresivně půjčuje. Zatímco obce hromadí rezervy, stát se zadlužuje – a právě toto saldo vylepšuje celkové dluhové poměry.
Přestože aktuální číslo vypadá pozitivně, dynamika zadlužování je alarmující a signalizuje zásadní propad. Před nástupem pandemie covid-19 se veřejný dluh ČR pohyboval pod 31 %, což Česku zajišťovalo čtvrtou nejlepší pozici. Během pouhých šesti let se dluh navýšil o 12 procentních bodů a nominálně se téměř zdvojnásobil. V porovnání s celkovou Eurozónou, jejíž průměrná zadluženost k HDP překračuje 88 %, je situace v ČR sice stále umírněná, ale evropský žebříček dluhových hříšníků ovládají giganti. Nad sto procent HDP se pohybují dluhy u zemí jako je Řecko, Belgie, Španělsko a zejména Itálie (138 %) a Francie (118 %), přičemž poslední jmenovaná se schodkem přesahujícím 5 % evidentně nevěří v nutnost rychlého řešení.
Navzdory pozici země s umírněným dluhem přicházejí znepokojivé signály z dluhopisového trhu. Desetiletý český dluhopis nese aktuálně vysoký výnos kolem 4,4–4,5 %, což je paradoxně o 90 bazických bodů více než u podstatně více zadlužené Francie a o 160 bodů nad Německem. Tato neobvyklá tržní prémie, o které hovoří i hlavní ekonom Banky CREDITAS Petr Dufek, naznačuje, že i když je celková míra zadlužení k HDP prozatím nízká, investoři požadují vyšší kompenzaci. To odráží nejen celkově vyšší hladinu úrokových sazeb v ČR, ale zřejmě i dlouhodobé obavy z trendu rychlého zhoršování a vývoje českých veřejných financí.