Česká republika zažívá bezprecedentní nárůst dluhu na bydlení, který ke konci druhého čtvrtletí letošního roku dosáhl ohromujících 3,16 bilionu korun. Tento 11% meziroční skok představuje nejrychlejší tempo růstu za poslední tři roky a signalizuje zásadní dynamiku na trhu s nemovitostmi. Paradoxně, zatímco celkový objem dluhu prudce stoupá, počet klientů splácejících tyto úvěry klesá, což naznačuje, že stávající dlužníci si půjčují více, často kvůli vysokým cenám nemovitostí a refinancování starších, levnějších hypoték.
Alarmující je také zhoršování platební morálky. Objem nesplácených hypoték a úvěrů ze stavebního spoření se poprvé od roku 2015 zvýšil, dosahující 4,72 miliardy korun s 6% meziročním nárůstem. Navíc, po období poklesu, se začal opět zvyšovat počet klientů s krátkodobým spotřebitelským dluhem, který meziročně vzrostl o 9,6 % na 645 miliard korun. Celkové zadlužení obyvatelstva České republiky tak překonalo hranici 3,8 bilionu korun, což klade značné otázky ohledně finanční stability domácností.
Nejvíce znepokojivá je situace u klíčové demografické skupiny ve věku 35 až 44 let. Tito dlužníci drží více než dvě pětiny celkového dluhu na bydlení a zároveň u nich dochází k nejvýraznějšímu zhoršení platební disciplíny. Objem jejich nespláceného dluhu na bydlení vzrostl o 17 % a u spotřebitelských úvěrů o 13 %, což činí miliardy korun v ohrožení. Tento trend podtrhuje rostoucí tlak na rodinné rozpočty a naznačuje, že finanční obezřetnost je dnes důležitější než kdy jindy.
About the Author
