Česká národní banka stojí před kritickým rozhodnutím ohledně úrokových sazeb, přičemž stávající úroveň se pravděpodobně udrží minimálně do podzimu. Přestože trh očekává mírné snížení, sílící proinflační tlaky, zejména z dynamického sektoru služeb a rostoucích cen výrobců, naznačují riziko delší stability sazeb. Současně překvapivý růst HDP v prvním čtvrtletí, poháněný zvýšeným exportem, a blížící se údaje o spotřebitelské náladě přinášejí do české ekonomiky další proměnné, které ovlivní budoucí vývoj a investiční strategie.
Globální pozornost se upíná k Blízkému východu, kde eskalace napětí po přímém vojenském útoku na íránské jaderné cíle vyvolává obavy z rozsáhlejší konfrontace. Klíčovou roli hraje Hormuzský průliv, jehož zablokování by katapultovalo ceny ropy a plynu, což se již odrazilo v pětiměsíčním maximu ceny Brentu. Írán se v této složité geopolitické hře zdá být izolovaný, zatímco trhy s napětím sledují každý diplomatický tah a vojenskou provokaci, které mohou zásadně ovlivnit stabilitu ropných trhů a globální ekonomiky.
Inflace, vnímaná jako zdánlivě suchý ekonomický termín, se ve skutečnosti stala zrcadlem společenských nerovností a zdrojem hlubokých emocí. Studie odhalují, že její dopady jsou diametrálně odlišné napříč příjmovými skupinami, věkovými kategoriemi, politickými preferencemi i úrovní vzdělání. Zatímco chudší a starší občané vnímají inflaci jako existenční hrozbu okrádající je o úspory, bohatší a vzdělanější jedinci mají lepší nástroje k adaptaci a mohou dokonce nacházet investiční příležitosti. Tento rozdíl v prožívání inflace navíc prohlubuje politickou polarizaci, kdy se ekonomický fenomén mění v hluboce osobní a společensky rozštěpující téma.
