Jeden jediný zápis ve vaší zdravotnické dokumentaci má sílu zhatit roky placeného životního pojištění a připravit vás o desítky tisíc korun. Upozorňuje na to Dušan Šídlo z Akademie peněz. Problém nespočívá v neochotě pojišťoven, ale v zásadním rozdílu mezi medicínskou a pojistnou logikou. Zatímco lékaři se soustředí na diagnózu a léčbu v obrovském tempu, neuvědomují si, že příliš obecná formulace nebo nešťastně zvolený termín může pro pojišťovnu znamenat legitimní důvod k krácení nebo zamítnutí plnění. Pacienti se tak ocitají v pasti byrokracie, kde jejich nárok závisí na detailech, které vůbec nemají pod kontrolou.
Mezi nejčastější a nejvíce devastující chyby patří nedostatečné zdůvodnění délky pracovní neschopnosti, což je pro pojišťovnu signálem k automatickému krácení dávek. Dalším kritickým momentem je snaha lékařů „krýt si záda“ přidáváním souvisejících nebo možných diagnóz. Pokud se v dokumentaci objeví diagnóza, která spadá pod pojistnou výluku nebo naznačuje dřívější stav, pojišťovna má rázem argument, jak se vyplacení peněz vyhnout. Fatální dopad má také změna diagnózy v průběhu léčby. To sice v medicíně probíhá běžně, ovšem pro pojistku to často znamená spuštění nové karenční lhůty, což dramaticky snižuje celkové pojistné plnění.
Při snaze získat peníze za úraz je kritický popis události, neboť definice úrazu je v pojistných smlouvách extrémně specifická. Klíčové je i objektivní doložení zranění – chybějící zpráva z RTG nebo CT se stává neprůstřelným důvodem k odmítnutí plnění, přestože byla léčba řádně absolvována. Závěrečné varování se týká ošetření v rodinném kruhu: péče od příbuzného lékaře je pojišťovnami automaticky zpochybňována kvůli riziku podvodů. Optimalizace pojištění a aktivní kontrola lékařské dokumentace se tak stává nezbytnou součástí finanční gramotnosti každého klienta.
About the Author
