Napětí na Blízkém východě graduje a světová ekonomika se připravuje na další výrazný energetický šok. Kvůli paralýze Hormuzského průlivu cena ropy Brent již atakovala hranici 110 dolarů za barel, což s sebou nese riziko citelného zdražení plynu v Evropě. Tento vývoj představuje klasický stagflační šok, který tlačí na růst inflace a zároveň tlumí hospodářský růst, přičemž jeho konečný rozsah bude přímo záviset na délce trvání aktuálního konfliktu a intenzitě omezení dodávek strategických surovin.
Podle aktuálních analýz může tento scénář v České republice zvýšit míru inflace až o 1,4 procentního bodu, zatímco v eurozóně se očekává nárůst o necelý procentní bod. I když by dopady na hrubý domácí produkt měly být prozatím relativně mírné, největší nebezpečí hrozí energeticky náročným průmyslovým odvětvím, která zůstávají vysoce zranitelná. Pokud by se však ceny ropy vyšplhaly k hranici 150 dolarů za barel, hrozí Evropě mnohem hlubší tržní a investiční nejistota s vážnými následky pro celkovou stabilitu trhu.
Finanční trhy reagují na geopolitickou nestabilitu posilováním amerického dolaru, který v dobách krize funguje jako bezpečný přístav, zatímco česká koruna čelí zvýšeným rizikům a oslabení. Pro centrální banky, včetně ČNB a ECB, tento vývoj znamená pravděpodobné odložení úvah o dalším snižování úrokových sazeb, aby se zabránilo nekontrolovanému cenovému růstu. Investoři musí počítat s tím, že každé desetiprocentní zvýšení cen ropy může oslabit euro vůči dolaru o 0,5 %, což v rizikovém scénáři tlačí měnový pár EUR/USD k hranici 1,14.
About the Author
