 
        Evropské ekonomiky, a především ta česká, předvedly ve třetím čtvrtletí nečekaně silný výkon, který zaskočil většinu analytiků. Český HDP mezikvartálně poskočil o působivých 0,7 % a meziročně o 2,7 %, čímž výrazně překonal předpoklady. Tento robustní růst, který je v silném kontrastu s dříve zveřejněnými slabšími měsíčními daty, byl tažen především oživením zahraniční poptávky, spotřebou domácností a vládními investicemi do infrastruktury. Ani eurozóna nezůstala pozadu a zaznamenala růst o 0,2 %, byť Německo stále stagnovalo. Starý kontinent evidentně skrývá více ekonomické síly, než se původně soudilo!
Tento překvapivý ekonomický rozmach se okamžitě projevil na finančních trzích. Reakcí bylo zvýšení eurových i korunových sazeb, což odráželo nově nabytý optimismus a změněná očekávání ohledně budoucího vývoje. Napětí na trzích pomohla zmírnit i strategická obchodní dohoda mezi Čínou a USA. Česká národní banka prostřednictvím vyjádření guvernéra J. Seidlera potvrdila svůj záměr udržet úrokové sazby na současné, mírně restriktivní úrovni po delší dobu. Spolu se silným kurzem koruny má tento přístup zajistit pokračující a udržitelnou dezinflaci v české ekonomice.
Evropská centrální banka (ECB) sice podle očekávání ponechala úrokové sazby beze změny, avšak její komentáře se nesly v mírně „jestřábím“ duchu, když zdůraznily snížení negativních růstových rizik díky uvolnění globálního obchodního napětí. Přes veškeré pozitivní zprávy se česká koruna na posílení příliš neúčastnila, což signalizuje možný vyčerpaný potenciál k dalšímu výraznému zhodnocení. Naopak americký dolar po zasedání Fedu upevnil své postavení vůči euru, což podtrhuje dynamiku a rozmanitost současné globální ekonomiky, která stále dokáže překvapovat svými zvraty a výkony.
 
         
         
         
        