Listopadová inflace v České republice překvapila trhy, když finální odhad Českého statistického úřadu potvrdil meziroční růst jen o 2,1 %. Za tímto nečekaným zpomalením stojí dramatický meziměsíční pokles cen potravin a nealkoholických nápojů o celé 1,0 %. Ačkoli se jedná o dobrou zprávu pro spotřebitele, pro Českou národní banku (ČNB) situace zůstává napjatá. Inflace v sektoru služeb, která odráží domácí inflační tlaky, se drží na vysokých 4,6 % a kvůli značné rozkolísanosti cen potravin nelze vyloučit, že již v prosinci dojde k opětovnému zdražování, což drží ČNB v pohotovosti.
Zatímco se domácí ekonomika potýká s cenovou volatilitou, globální pozornost se soustředila na snížení úrokových sazeb Fedem, které se nově usadily v pásmu 3,50 – 3,75 %. Rozhodnutí sice nebylo jednomyslné, avšak nejdůležitější byl následný tón předsedy Fedu, Jeroma Powella. Ten se na tiskové konferenci vyhnul razantnímu odmítnutí tržních očekávání a prezentoval komunikaci, která byla v konečném důsledku méně jestřábí, než investoři čekali. Trhy nyní očekávají v příštím roce snížení sazeb o více než 50 bazických bodů. Tato opatrná měnová politika americké centrální banky okamžitě způsobila mírné oslabení amerického dolaru a pokles výnosů, což značně ovlivnilo globální finanční klima.
Optimismus Fedu ohledně vývoje americké ekonomiky je podložen zvýšenou prognózou růstu HDP na 2,3 % pro příští rok, zejména díky růstu produktivity. Přestože trhy aktuálně počítají se dvěma sníženími sazeb v roce 2026, analytici poukazují na méně optimistický výhled a predikují spíše trojí uvolnění sazeb. Navíc Fed oznámil rozsáhlé nákupy státních pokladničních poukázek v objemu 40 miliard USD měsíčně, které mají zajistit dostatek rezerv v bankovním sektoru. Powell se nicméně striktně brání označení těchto nákupů za kontroverzní kvantitativní uvolňování, čímž naznačuje, že cílem není uvolnění měnové politiky, ale čistě technická správa rezerv.
About the Author
