Evropa zadržuje dech! Zdá se, že dlouholetá trpělivost investorů s francouzským modelem štědrého sociálního státu a neúměrným zadlužováním se definitivně vyčerpala. Francie, pilíř eurozóny, se ocitá na pokraji plnohodnotné dluhopisové krize. S rozpočtovými deficity trvale překračujícími 5 % HDP – v přímém rozporu s Maastrichtskými kritérii – a pod tlakem rostoucích úrokových sazeb, je osud francouzských veřejných financí nejistější než kdy dříve. Země, která kdysi byla symbolem stability, nyní čelí dramatickému propadu důvěry.
Krize se vyhrotila po pádu vlády premiéra Bayroua, která navrhla nepopulární úsporná opatření v hodnotě 44 miliard eur, včetně zmrazení sociálních výdajů. Následné jmenování Sébastiena Lecornu, již čtvrtého premiéra za pouhé dva roky, provázejí masivní protesty a stávky organizované hnutím „Bloquons Tout“. Tato společenská vření nejenže ochromují zemi, ale také katapultovaly výnosy desetiletých francouzských dluhopisů na 3,5 % – poprvé od roku 1998 dokonce převyšují výnosy zadlužené Itálie. Francie tak ztrácí svou finanční prestiž a je přirovnávána k „periferii eurozóny“.
Pro rok 2026 jsou vyhlídky alarmující. Pokud bude trvalé zadlužování pokračovat, hrozí Francii další masivní odliv kapitálu, drastické snížení ratingu a nevyhnutelná intervence Evropské centrální banky či Mezinárodního měnového fondu. Historie dluhopisových krizí v Řecku či Portugalsku slouží jako temné varování. Paříž stojí před kritickou volbou: buď přijme bolestivé, ale nezbytné reformy pro stabilizaci své fiskální situace, nebo se ponoří do ekonomické nejistoty s dalekosáhlými důsledky pro celou Evropu.
About the Author
