
Světové finanční trhy se ocitly pod tlakem, když geopolitické napětí mezi USA a Čínou eskalovalo do plnohodnotné obchodní války. Vysoké valuace akcií a rostoucí ceny zlata už signalizovaly opatrnost, ale teprve vzájemné obviňování mezi prezidentem Trumpem a vůdcem Si Ťin-pchingem, doprovázené hrozbou 100% cel na čínský dovoz a čínskými exportními restrikcemi na vzácné kovy, spustilo očekávanou tržní korekci. Investoři zažili největší jednodenní propad indexu S&P 500 od dubna, zatímco zlato a bezpečné americké dluhopisy opět získaly na atraktivitě.
Čínská strana neváhala a zasáhla proti americkému technologickému gigantu Qualcomm, zároveň uvalila zvláštní poplatky na americké lodě a zavedla přísné exportní restrikce na klíčové materiály pro výrobu pokročilých čipů a AI aplikací. Cílem je získat kontrolu nad dodavatelskými řetězci klíčových komponentů, což představuje obrovskou strategickou výhodu. Tato opatření by v případě trvalé platnosti mohla vyvolat drtivý nabídkový šok, který by hluboce zasáhl celou světovou ekonomiku, od těžby po finální montáž produktů v odvětví elektromobility a čipů.
Budoucnost této krize leží primárně v rukou Donalda Trumpa, jehož pozice není v tomto sporu tak silná jako ta čínská, podpořená kontrolou nad strategickými surovinami. Odborníci se shodují, že Čína dokáže odolat clům až do výše 50 % a klade větší důraz na dlouhodobou dominanci v globálních dodavatelských řetězcích než na okamžité tarifní dohody. Všechny oči se nyní upírají k nadcházejícímu summitu v Jižní Koreji, kde by se potenciální setkání lídrů USA a Číny mohlo stát klíčovým momentem pro deeskalaci napětí a stabilizaci křehkých akciových trhů.