Českou ekonomiku nadále sužuje tvrdohlavá inflace, která se odmítá vrátit k cíli České národní banky. Předběžný odhad říjnových dat alarmuje především setrvávajícími tlaky v sektoru služeb, kde ceny stále rostou závratným tempem přesahujícím čtyři procenta, a to bez náznaku skutečného zpomalení. Spolu s dynamickým růstem cen nemovitostí se tyto faktory stávají klíčovými brzdami pro budoucí snižování úrokových sazeb, což signalizuje, že ČNB na svém listopadovém zasedání zřejmě ponechá klíčové sazby beze změny.
Paradoxně, zatímco nestálé ceny potravin opět zatížily rozpočty domácností a přispěly k říjnovému nárůstu inflace, klesající ceny energií na českém trhu působí jako jediná výraznější desinflační síla. Nicméně, pokud pomineme vliv energií, takzvaná jádrová inflace zůstává nepříjemně vysoko nad třemi procenty. Tento fakt podtrhuje, že navzdory některým pozitivním trendům je cesta k cenové stabilitě stále trnitá a plná výzev, s nimiž se potýkají nejen české, ale i světové ekonomiky.
Co tedy čeká českou ekonomiku v nejbližší budoucnosti? Podle hlavního ekonoma Banky CREDITAS Petra Dufka lze očekávat, že inflace se v posledních měsících roku 2025 sice může mírně zvýšit, ale celkově by měla zůstat v tolerančním pásmu ČNB. Přestože titulní číslo může uklidnit, negativní trendy, na které centrální banka upozorňuje, se k lepšímu hned tak neobrátí. Investoři i spotřebitelé by se proto měli připravit na přetrvávající opatrnost ze strany monetární politiky a pomalý návrat k plné cenové rovnováze.
About the Author
