Zatímco Polsko si u povolování staveb vybudovalo pověst předvídatelného a rychlého systému, Česko se po turbulencích spojených s novým stavebním zákonem potýká s rostoucí právní nejistotou a chaotickou praxí úřadů. Průzkumy ukazují, že průměrná délka společného stavebního řízení trvá kolem šesti měsíců, avšak regionální rozdíly a problémy s problematikou digitalizace způsobují, že se povolovací procesy často zastavují nebo výrazně zpomalují. Odborníci z ČKAIT varují, že hlavním cílem není jen co nejrychlejší získání razítka, ale především rychlá kolaudace a bezproblémové užívání, což současný nestabilní systém, zatížený neustálými novelami, neumožňuje.
Inspirace pro zrychlení procesu leží jen kousek za severními hranicemi. Polský model se opírá o precizní disciplínu, jež zaručuje investorům jistotu: především díky jednoznačným lhůtám, jako je závazných 65 dnů pro vydání rozhodnutí o stavebním povolení, a mechanismu sankcí za prodlení. Klíčovým rozdílem je i funkční digitalizace, která se neopírá jen o generické formuláře. Portál e-Budownictwo umožňuje kompletní online podání a sledování žádostí, čímž zajišťuje vysokou transparentnost a předvídatelnost. Experti se shodují, že polský systém je zkrátka rychlejší a spolehlivější.
Aby se česká výstavba konečně odpoutala od neustálého zdržování, je nutné si z polské cesty vzít především standardizaci a procesní disciplínu. Pro velká města to znamená sjednotit vstup do řízení, zavést jednotné formuláře a důslednou kontrolu úplnosti dokumentace hned na začátku. Největšími překážkami jsou však paradoxně nedostatečná nebo nekvalitní příprava samotných projektů a extrémní právní nestabilita, kdy se předpisy v průběhu přípravy mění. Bez stabilního legislativního rámce a bez zásadního posílení personálních kapacit na stavebních úřadech, které v současné době čelí kritickému odlivu kvalifikovaných pracovníků, zůstanou veškeré snahy o zrychlení pouze utopií.
About the Author
