Finanční trhy napjatě sledují úrokové sazby ČNB, a viceguvernér Jan Frait přilévá olej do ohně. Připustil totiž, že bankovní rada by mohla diskutovat o snížení klíčových sazeb již na kritickém zasedání 5. února. Tato zpráva signalizuje potenciální uvolnění měnové politiky, ačkoliv Frait varoval, že aktuální vývoj domácí ekonomiky zatím takto rychlý krok neospravedlňuje. V horizontu celého roku 2026 vidí maximální prostor pro snížení sazeb pouze o 50 bazických bodů. Rozhodující pro konečné hlasování bude nová prognóza ČNB, která udá směr české koruně, jež na první spekulace reagovala mírným oslabením nad hranici 24,28 CZK/EUR.
Klíčovým faktorem, který tlačí inflaci dolů a ovlivňuje debatu o snižování sazeb, je očekávaný pokles inflačních tlaků pod 2% cíl centrální banky, zejména v důsledku administrativního převodu plateb za obnovitelné zdroje na stát. Ačkoliv ČNB na takové jednorázové vlivy standardně nereaguje, Frait poukázal na to, že tento vývoj může dramaticky snížit inflační očekávání v ekonomice. A právě klesající očekávání by mohla být tím jazýčkem na vahách, který by v únoru nebo březnu konečně posunul rozhodování směrem k prvnímu snížení. Investoři a bankovní sektor bedlivě čekají, zda dojde k redefinici investičního prostředí, které bylo dlouho svázáno vysokými sazbami.
Zatímco česká centrální banka zvažuje opatrné kroky, v Maďarsku se chystá agresivnější změna měnové politiky. Maďarská centrální banka sice prozatím ponechala sazby na 6,5 %, ale s ohledem na prudký pokles inflace (v prosinci již 3,3 %) se očekává rychlá akce. Analytici předpovídají, že Maďarsko přistoupí k dvojici 25bodových snížení úrokových sazeb v únoru a březnu. Na globální scéně posilovalo euro vůči dolaru, kurz EUR/USD se dostal na 1,196 USD/EUR, což bylo přímou reakcí na výrazné zaostání americké spotřebitelské důvěry za tržními odhady, čímž se podtrhuje složitý a rozdílný vývoj ekonomiky napříč regiony.
About the Author
