Rok 2026 přináší jedinou jistotu: bezprecedentní geopolitickou nestabilitu. S návratem Donalda Trumpa a postupným rozpadem globálního post-válečného řádu se ohniska napětí neustále přesouvají. Po nedávné americké vojenské operaci ve Venezuele je nyní v centru pozornosti Blízký východ. Írán, kde probíhají masivní protirežimní protesty, se ocitl pod enormním tlakem, který jen potvrzuje erozi vlivu tamního konzervativního vedení. Tato dynamika transformuje nejen politické mapy, ale především vývoj ekonomiky a globální investiční strategie.
Krize v Teheránu je kritická. Íránský režim utrpěl výrazné ztráty na vojenských a nukleárních zařízeních během nedávné dvanáctidenní války s USA podporovaným Izraelem. Zásadní je, že v kritickém okamžiku selhala vojenská podpora Ruska a Číny, čímž se íránská aliance ukázala jako neefektivní. Prezident Trump využívá situace k maximálnímu tlaku: kromě slibu „pomoci“ protestujícím zavedl i drastická 25% cla na země, které obchodují s Íránem, čímž cílí zejména na Peking a Moskvu. Napětí eskaluje do té míry, že tržní sázky na Polymarketu aktuálně dávají 62% pravděpodobnost americkému vojenskému úderu do konce ledna.
Pro investory znamená tato volatilní geopolitika okamžitou reakci na finančních trzích. Prudce roste poptávka po bezpečném přístavu, jako je zlato, které těží z obav z devalvace dolaru (tzv. debasement trade). Největší riziko a příležitost však představují komodity. Cena ropy zdražuje na 65 dolarů za barel. Na rozdíl od Venezuely je íránská aktuální těžba trojnásobně vyšší, a její případný výpadek by tak ropný trh pocítil kriticky. Ohroženy jsou především strategické zájmy Číny, která odebírá prakticky veškerou íránskou ropu, pokrývající zhruba 14 % jejích celkových dovozů.
About the Author
