Českou republiku postihuje alarmující realitní a stavební krize, která se projevuje dramatickým propadem v počtu vydaných stavebních povolení. V prvním pololetí letošního roku bylo v celé zemi vydáno pouhých 29 200 povolení, což představuje nejnižší hodnotu za posledních 25 let a vůbec poprvé se tento počet propadl pod hranici 30 tisíc. Tento znepokojivý trend je jasným důkazem toho, že současná podoba stavebního zákona zcela selhává. Místo očekávaného zrychlení a zjednodušení procesů se nová legislativa stala obrovskou brzdou pro další rozvoj, zatímco stavební úřady se potýkají s nedostatkem personálu a tlak na trzích neustále roste.
Stagnace ve stavebním sektoru není pouze problémem jednoho odvětví; představuje vážnou hrozbu pro celou českou ekonomiku. Stavebnictví je přitom klíčovým pilířem hospodářství, známým svým významným multiplikačním efektem – každá investovaná koruna se vrací do ekonomiky s trojnásobným přínosem. Bez nových projektů a dostatečného objemu výstavby není možné udržet pozitivní vývoj ve stavební výrobě. Pokud se nepřijmou okamžitá opatření, hrozí, že se tento sektor brzy dostane do útlumu, což s sebou strhne i zbytek národní ekonomiky do nežádoucí recese.
Pro odvrácení hrozícího ekonomického poklesu a oživení životně důležitého stavebního průmyslu je nezbytná zásadní systémová změna. Přední experti a zástupci odvětví zdůrazňují potřebu návratu k původnímu, prozíravému návrhu nového stavebního zákona. Toto komplexní řešení klade důraz na úplnou digitalizaci procesů, zavedení efektivní státní stavební správy a zejména na vymahatelné lhůty pro vydávání stavebních povolení. Pouze takto koncipovaná legislativa může odblokovat potenciál českého stavebnictví, stimulovat hospodářské oživení a zajistit dlouhodobě udržitelný rozvoj pro budoucí generace.
About the Author
