Česká koruna se ocitla v sevření geopolitických turbulencí a nepříznivého vývoje na energetických trzích, což ji tlačí do defenzivy k hranici 24,50 EUR/CZK. Aktuální oslabení je přímým důsledkem výbušného koktejlu událostí, který zahrnuje odvetné kroky Íránu, poškození klíčové energetické infrastruktury v Kataru i neustále rostoucí ceny ropy. Tyto vnější faktory vytvářejí na domácí měnu značný tlak, který v nejbližší době pravděpodobně nepoleví a může vyústit v další citelné ztráty pro tuzemskou měnu.
Očekávané zasedání České národní banky bohužel nepřináší pro korunu potřebný záchranný kruh, který by trend zvrátil. Bankovní rada se kloní k vyčkávací strategii a stabilitě úrokových sazeb, což je v ostrém kontrastu s očekáváním finančních trhů, které již v cenách implicitně počítaly s jejich růstem. Tento rozpor mezi opatrným přístupem centrálních bankéřů a dravějším tržním sentimentem ponechává korunu bez opory, přičemž guvernér Aleš Michl zatím nepovažuje současné oslabení za natolik dramatické, aby spustil devizové intervence.
V dobách vysokého napětí se navíc projevuje fascinující ekonomický mechanismus, kdy se běžná pravidla kauzality obrací. Další propad kurzu koruny by mohl paradoxně tlačit výnosy na krátkém konci výnosové křivky vzhůru, a to i navzdory zjevné snaze ČNB držet úrokové sazby na uzdě. Pro investory a sledovatele trhu to znamená jediné: česká měna zůstává pod tlakem a její další osud bude v nejbližších dnech diktovat spíše globální geopolitika a energetická krize než zásahy z pražského sídla centrální banky.