Česká republika zažila v roce 2024 zajímavý paradox v oblasti kriminality. Celkový počet zjištěných trestných činů sice meziročně poklesl o více než osm tisíc, což je pozitivní zpráva, ale pod povrchem se skrývají alarmující trendy. Policie ČR evidovala celkem 173 322 skutků, přičemž téměř polovina z nich byla objasněna. Tento pokles kriminality se projevil ve většině regionů, což naznačuje celostátní zlepšení v některých oblastech, avšak Pardubický a Jihomoravský kraj zaznamenaly mírný nárůst.
Zatímco majetková kriminalita, včetně krádeží a nejčastěji vyšetřovaných podvodů, zaznamenala šestiprocentní snížení, ekonomická kriminalita mírně vzrostla. Největší znepokojení však vyvolává vývoj násilné a mravnostní kriminality. I přes mírný pokles počtu vražd se celková násilná kriminalita zvýšila o 4,5 %. Důvodem nejsou primárně přímé fyzické útoky, nýbrž razantní nárůst nebezpečného vyhrožování, pronásledování a vydírání. Také mravnostní kriminalita vzrostla o více než 6 %, přičemž znásilnění zůstává nejčastějším trestným činem v této kategorii.
Tyto změny se odrážejí i v justičním systému, kde došlo k poklesu počtu stíhaných i odsouzených osob. V roce 2024 bylo stíháno o téměř 3,5 tisíce lidí méně než v předchozím roce, s výrazným poklesem u mužů. Ačkoliv se snížil i počet odsouzených a vězněných, Česká republika si bohužel udržuje nelichotivou pozici mezi evropskými státy s nadprůměrným počtem osob ve výkonu trestu odnětí svobody. V roce 2023 se v tomto ohledu umístila na třetím místě v rámci Eurostatu, což naznačuje dlouhodobý problém v efektivitě resocializace nebo represivní politiky.
About the Author
