Květnové výsledky českého průmyslu bohužel nepotěšily, když vykázaly meziměsíční pokles objemu výroby o 1,6 %, což značně zaostalo za očekáváním trhu. Ačkoliv se meziroční růst udržel na 2,2 %, celkový obrázek ukazuje na zpomalení, které je pro český průmysl výzvou. Pozitivněji vyznívá nárůst nových zakázek o 5,0 % meziročně, přičemž tahounem byly především objednávky ze zahraničí s nárůstem o 7,2 %. Naopak, evidenční počet zaměstnanců v sektoru meziročně klesl o 2,0 %, zatímco průměrná mzda rostla o 5,1 %, což naznačuje pokračující tlak na efektivitu a optimalizaci.
Detailnější pohled na vývoj ekonomiky odhaluje rozdílné trendy napříč odvětvími. Zatímco výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení zaznamenala impozantní meziměsíční i meziroční růst (23,2 %, resp. 39,0 %), odvětví jako výroba usní či počítačů čelila značným propadům. Zajímavostí je, že chladnější květen paradoxně podpořil energetický průmysl zvýšenou poptávkou po energiích, což částečně kompenzovalo pokles v jiných sektorech, včetně klíčové automobilové výroby. Rovněž obchodní bilance s přebytkem 13,3 miliardy Kč zaostala za očekáváním, a to i přes silný výkon odvětví motorových vozidel, což podtrhuje složitost aktuální situace v průmyslové výrobě.
Současná situace odráží alarmující trend: průmyslová stagnace trvající již více než sedm let. Přestože nové zakázky meziročně rostly, jejich meziměsíční pokles naznačuje vyčerpání efektu předzásobení amerického trhu, který dříve motivoval evropské podniky. Přední ekonomové neočekávají v nejbližších měsících žádné oslnivé výsledky a pro celý letošní rok se předpokládá jen nepatrný růst, maximálně do 1 %. Tato prognóza staví květnový průmysl do širšího kontextu dlouhodobých výzev a poukazuje na naléhavou potřebu nových impulsů pro udržení konkurenceschopnosti a prosperity sektoru.
