Český realitní trh prochází dynamickou proměnou a počet takzvaných realitních ležáků, tedy nemovitostí nabízených déle než rok, za poslední dvě léta dramaticky poklesl. Zatímco na konci roku 2023 tvořily tyto stagnující nabídky u bytů téměř 18 %, v závěru roku 2025 se jejich podíl smrskl na pouhých 6,74 %. Podobný trend vykazují i rodinné domy, u nichž se počet dlouhodobě neprodejných staveb snížil na polovinu. Navzdory tomuto pročištění trhu však přetrvává zásadní problém v podobě nadhodnocených cen, které u těchto ležáků stále převyšují běžné nabídky o více než 12 % za metr čtvereční.
Důvody, proč některé nemovitosti zůstávají v inzerci „na ocet“, nejsou náhodné a často ukazují na hlubší systémové chyby při prodeji. Vedle objektivních technických nedostatků či právních vad hraje hlavní roli nereálné očekávání majitelů a špatně nastavená marketingová strategie. Regionální rozdíly jsou přitom alarmující – například v Moravskoslezském či Ústeckém kraji jsou sice ležáky vzácnější, ale jejich cena je oproti tržní realitě vyšší o šokujících 32 až 37 %. Rekordmanem je pak Plzeňský kraj, kde se u domů cenová prémie uvízlých nabídek vyšplhala až nad hranici 41 %.
Pro úspěšný prodej v aktuálních tržních podmínkách je klíčové pochopit, že kupující jsou dnes velmi vnímaví k rizikům a okamžitě rozpoznají nepoměr mezi cenou a technickým stavem. Menší počet ležáků v nabídce neznamená, že by se trh stal méně náročným, ale spíše to, že zájemci mnohem rychleji selektují kvalitní příležitosti od těch problematických. Základem prodeje bez zbytečných průtahů tak zůstává precizní nacenění, transparentní dokumentace a včasná reakce na zpětnou vazbu z trhu, což jsou faktory, které dnes přímo rozhodují o tom, zda se z nemovitosti stane atraktivní investice, nebo zapomenutý inzerát.
About the Author
