Americká finanční scéna je v pozoru! Prezident Donald Trump do čela Federálního rezervního systému (Fed) nominoval Kevina Warshe, muže s bohatou historií v centrální bance, který zde působil v letech 2006 až 2011. Tato volba, jak upozorňuje ekonom Lukáš Kovanda, nebyla náhodná. I když část trhů očekávala „holubičího“ kandidáta Kevina Hassetta, Trump vsadil na stabilitu. Hassett byl vnímán jako příliš radikální postava, která by mohla narušit důvěryhodnost Fedu a vyvolat nebezpečné propady na trzích – riziko, které Trump nechtěl před nadcházejícími volbami do Kongresu podstoupit. Warsh tak představuje chytrou „zlatou střední cestu“.
Pro trhy to znamená, že ačkoliv Warsh sdílí odhodlání snižovat úrokové sazby Fedu, bude postupovat konsensuálně a obezřetně. To je klíčový rozdíl oproti radikálnímu Hassettovi, který by pravděpodobně agresivněji oživil inflační tlaky v americké ekonomice. Právě proto například zlato, sloužící jako pojistka proti inflaci, na Warshovu nominaci reagovalo poklesem. Warsh je schopen přesvědčit o svých záměrech i méně odhodlané kolegy z vedení Fedu, čímž zajišťuje potřebnou institucionální důvěryhodnost a vyhýbá se kontraproduktivnímu tlaku „za hranu možného“.
Nominace Kevina Warshe symbolizuje definitivní odklon od dosavadní měnové politiky, kterou zosobňovali jeho předchůdci Jerome Powell, Ben Bernanke a Janet Yellenová. Warsh je známým kritikem nekonvenčních opatření, jako bylo masivní kvantitativní uvolňování (QE), jež Fed uplatňoval po podstatnou část minulé dekády. Tato kritika nekonvenčních nástrojů má globální přesah – v českém kontextu by Warshovy principy zřejmě kritizovaly i obdobu QE pro malou ekonomiku, tedy kurzový závazek ČNB. Warshova volba tak dává celosvětově nejzásadnější impuls pro přehodnocení dominantní monetární politiky posledního desetiletí.
About the Author
