Prognózy naznačují, že Evropská centrální banka (ECB) si po letní pauze pravděpodobně prodlouží klidové období. Zápis z červencového zasedání, kdy banka poprvé v aktuálním cyklu pozastavila zvyšování sazeb, silně naznačuje stabilitu i pro zářijové zasedání. Depozitní sazba na 2,0 % by tak mohla zůstat nezměněna delší dobu, což signalizuje jistou spokojenost s dosavadním nastavením měnové politiky v eurozóně. Tento strategický tah drží trhy v napětí a ovlivňuje budoucí vývoj ekonomiky.
Šéfka ECB Christine Lagardeová zdůrazňuje, že banka je v „komfortní situaci“ a necítí potřebu uspěchat další snižování úrokových sazeb. Přestože přetrvávají negativní rizika pro růst, některá se zmírnila – například dopad americko-evropské obchodní dohody či zpomalení HDP v druhém kvartálu nebyly tak dramatické, jak se obávalo. Ačkoliv jsou inflační rizika ve střednědobém horizontu považována za vyrovnaná, obavy z podstřelení inflačního cíle kvůli slabší poptávce a silnému euru vůči dolaru stále přetrvávají mezi některými členy Rady guvernérů.
ECB se tak drží vyčkávacího přístupu a nastavuje vysokou laťku pro jakékoli další snížení sazeb, s čímž souhlasí i trhy s téměř stoprocentní pravděpodobností stability v září. Nicméně, scénář jemného ladění úrokových sazeb směrem dolů v nadcházejících měsících není zcela vyloučen. K tomu by mohlo dojít při rychlejším ústupu inflace nebo při negativním překvapení v růstu ekonomiky eurozóny. Zvláště pak, pokud by americký Fed v září agresivně začal snižovat své sazby, mohlo by to i přes deklarovanou nezávislost ECB zvýšit riziko podstřelení jejího inflačního cíle, jak předpovídá hlavní ekonom ČSOB Private Banking Dominik Rusinko.
About the Author
