Blízkovýchodní napětí dosahuje nových výšin a okamžitě ovlivňuje světové trhy. Izraelský útok na íránské cíle katapultoval ceny ropy prudce nad 70 USD za barel, což je šok v době, kdy se trh potýkal s převisem nabídky. Budoucí vývoj cen černého zlata a celkové ekonomické dopady budou zcela záviset na tom, zda dojde k další eskalaci, či deeskalaci konfliktu v regionu. Investoři a spotřebitelé po celém světě tak s napětím sledují každou zprávu, která může mít globální dosah.
Přestože přímý obchodní dopad na evropskou a českou ekonomiku by mohl být minimální – s větší hrozbou v podobě potenciálních obchodních válek mezi USA a EU – skutečným rizikem zůstává dramatické zdražení ropy a zemního plynu. Írán je sice zodpovědný za přibližně 3,5 % globální produkce, ale absolutně klíčový je pro něj Hormuzský průliv, kterým proudí ohromných 20 % světových dodávek těchto strategických surovin. Jeho ohrožení by znamenalo zásadní otřes globálních dodavatelských řetězců.
Pokud se konflikt utlumí a klíčové dopravní tepny zůstanou nedotčeny, nárůst cen ropy bude pravděpodobně jen dočasný, což by se v Česku projevilo jen mírným zdražením paliv, navíc zmírněným silnou korunou. Ovšem v případě dlouhodobého narušení dodávek skrze Hormuzský průliv bychom čelili daleko výraznějším a trvalejším skokům cen ropy i zemního plynu. Kombinovaný růst pohonných hmot a energií by se nevyhnutelně propadl do širšího spektra spotřebitelských cen, vyvolal inflační tlaky a výrazně ovlivnil ekonomickou stabilitu napříč celým trhem.
