Evropský průmysl zažívá po více než třech letech v recesi nečekaný vzestup! Srpnový index nákupních manažerů (PMI) vystoupal na 51,1 bodu, což značí nejlepší podnikatelskou náladu za poslední tři roky. Tento pozitivní obrat v objemu výroby a nových zakázek dává naději na mírné ekonomické oživení, zejména ve zpracovatelském průmyslu. Přestože čísla přinášejí úlevu, celkové oslavy jsou zatím předčasné, neboť výhled zůstává křehký a plný skrytých výzev.
Zlepšenou náladu podpořilo nejen navýšení objemu výroby a nových zakázek, které naznačuje doposud omezené dopady obchodních válek, ale také nedávné uzavření rámcové obchodní dohody mezi USA a EU. I když tato dohoda zmírnila obavy z eskalace napětí, její asymetrická povaha pravděpodobně omezí výraznější průmyslové zotavení v Evropě, a to i v klíčovém Německu, kde průmyslová aktivita stále balancuje pod hranicí růstu. Sektor služeb sice registruje lehký růst aktivity, ale bez výrazné expanze, s významnými regionálními rozdíly napříč eurozónou.
Jak se tato čísla promítnou do zářijového zasedání Evropské centrální banky (ECB)? Zatímco šéfka Christine Lagarde dříve vyjadřovala obavy z dynamiky růstu, srpnová data PMI přinášejí dílčí uklidnění. Stále však hrozí zpožděné dopady amerických cel, které mohou budoucí vývoj ovlivnit. Trhy sice již opustily myšlenku brzkého poklesu úrokových sazeb, ale rozhodnutí ECB o jejich stabilitě, například na 2 %, by mělo zásadní dopad i na Českou národní banku (ČNB), která by mohla své sazby v Česku držet déle na 3,5 %.
About the Author
