Zatímco se často hovoří o tom, že investoři do nemovitostí zhoršují dostupnost bydlení, realita je překvapivě odlišná. Ve skutečnosti jsou to často právě investoři, kteří stojí u zrodu tolik potřebné výstavby. Developeři dnes mnohdy začínají stavět až ve chvíli, kdy mají předem prodanou značnou část bytů, a právě investoři jsou ti, kdo tyto byty kupují jako první. Bez jejich angažovanosti by řada projektů nikdy neopustila plány a zůstala by pouze na papíře, což by paradoxně prohloubilo nedostatek a ceny na realitním trhu.
Klíčovým přínosem je takzvaný „filtrační efekt“: novostavby, často zakoupené investory, uvolňují starší byty pro ty s nižšími příjmy, čímž se celkově zlepšuje dostupnost bydlení pro širší spektrum obyvatel. Důležitá je však dostatečná míra výstavby, aby tento efekt mohl skutečně fungovat. Statistická data potvrzují, že města s aktivní výstavbou, jako jsou Helsinky nebo Vídeň, vykazují menší rozdíly v cenách bytů a pomalejší růst nájmů oproti městům, kde výstavba zaostává za poptávkou, například v Praze. Omezování poptávky prostě neřeší potřebu bydlení.
Navíc, profesionální investoři, včetně fondů, často fungují jako spolehliví a kvalitní pronajímatelé. Jejich byty jsou rychle uvedeny do provozu, nabízejí dlouhodobé nájemní smlouvy a investují do energeticky úsporných řešení. Pro dosažení skutečně dostupného bydlení je proto nezbytné omezit byrokracii při povolování staveb, digitalizovat procesy a podpořit aktivní spolupráci měst s investory. Ti totiž nepředstavují překážku, nýbrž silný motor rozvoje, který pomáhá zvyšovat nabídku bydlení pro všechny.
