Konečně se blíží konec historicky nejdelší uzavírky americké vlády, která trvala přes 43 dní. Politické spory sice ustávají, ale ekonomické rány se teprve sčítají. Tato bezprecedentní paralýza zasáhla americkou ekonomiku mnoha kritickými kanály. Nejenže stovky tisíc federálních zaměstnanců čelily ušlým mzdám, což okamžitě drasticky omezilo národní spotřebu, ale tvrdě byly zasaženy i privátní firmy dodávající služby státním úřadům, které nedostávaly včas zaplaceno. Mnoho plánovaných projektů a výběrových řízení muselo být okamžitě zastaveno, což představuje obrovskou překážku pro budoucí ekonomický rozvoj.
Dopady však nekončí jen u dodavatelů a zaměstnanců. Uzavírka federální vlády poprvé v historii ohrozila i distribuci klíčových potravinových poukázek, čímž se krize dotkla těch nejzranitelnějších. Nejvíce alarmující a bezprostřední dopad na trhy a obchod přineslo pozastavení služeb letových dispečerů, které vedlo k nutné redukci letového provozu na klíčových letištích o nezanedbatelných 8 %. Kvantitativní analýzy ukazují, že tato politická hra odebere americkému ročnímu růstu HDP zhruba 0,1 procentního bodu, přičemž celkový propad ve výkonu ekonomiky za sedm týdnů trvání krize by mohl dosáhnout až jednoho procentního bodu.
Zatímco historické zkušenosti naznačují, že většina těchto ekonomických ztrát je pouze dočasná a bude kompenzována v následujícím čtvrtletí, aktuální úleva je jen krátkodechá. Největší hrozba pro investory a stabilitu amerického trhu spočívá v tom, že současný zákon o financování prodlužuje provoz federální vlády pouze do konce ledna 2026. To znamená, že riziko další, potenciálně ještě ostřejší a ničivější uzavírky, je za rohem. Klíčovou otázkou proto zůstává, zda se zákonodárci dokážou v příštích týdnech domluvit na trvalém řešení, nebo zda se politická krize stane novou a nebezpečnou normou pro americkou ekonomiku.
About the Author
