Německo se nachází na prahu revoluční změny v oblasti pojišťovnictví. Vláda aktivně prosazuje zavedení povinného pojištění proti živlům, což je krok, který kupodivu nachází širokou podporu u téměř 80 % majitelů domů i nájemníků. Hlavním motorem této akceptace jsou sílící obavy z budoucích přírodních katastrof, spojené s dopady klimatických změn a poučením z minulosti, kdy státní pomoc po povodních nebyla vždy dostatečná. Přestože panuje shoda na potřebě ochrany, největší výzvou zůstává finanční aspekt – každý šestý dotázaný už totiž nemůže nést žádnou další finanční zátěž.
Politická vůle k realizaci tohoto projektu je silná, jelikož se na něm shodli předsedové vlád spolkových zemí. Nicméně, finanční zatížení představuje podstatnou překážku. S průměrnými odhadovanými ročními náklady ve výši 286 EUR se velká část obyvatelstva obává neúnosného zvýšení výdajů. Problémem je i hluboce zakořeněný německý individualismus, který stojí v cestě solidárním modelům financování, jako je ten francouzský. Pouze pětina dotázaných podporuje model, kde by se příspěvky rozdělovaly bez ohledu na konkrétní riziko nemovitosti, což podtrhuje složitost nalezení všeobecně přijatelného řešení.
V reakci na tyto výzvy navrhuje Celostátní svaz německých pojišťoven (GDV) takzvaný model opt-out, který by automaticky zahrnoval ochranu před živly do pojištění budov s možností odmítnutí. Tento návrh má významnou podporu, ovšem experti varují, že bez dalších doprovodných opatření, jako jsou zákazy výstavby v záplavových oblastech, nebude propojištěnost dostatečně vysoká. Klíčem k udržitelnému řešení je proto vyvážený přístup, který propojuje osobní odpovědnost, soukromé pojištění a státní záruky. Tato komplexní strategie by mohla posloužit jako důležitá inspirace i pro Českou republiku a další země, které se potýkají s podobnými environmentálními a ekonomickými výzvami.
