Česká republika vstupuje do nového roku s mimořádně silným ekonomickým fundamentem. Nová vláda přebírá zemi v období, kdy inflace klesla na pouhých 2,1 % a míří těsně k cíli ČNB. Klíčovým faktorem, který v lednu stlačí inflaci ještě níže, je prudké zlevnění energií. Zatímco v minulém roce bylo zlevnění elektrické energie jen kosmetické, letos se očekává pokles cen přesahující 4 %. Tento trend je podpořen stabilizací regulovaných složek, což domácnostem i firmám uleví od vysokých nákladů a dodá ekonomice potřebný impuls pro další růst.
Dramatický obrat v cenách elektřiny je navíc podpořen potenciálními politickými kroky. Pokud nastupující vláda splní slib a zajistí odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje (POZE), mohly by úspory pro české domácnosti narůst o masivních 10 %! Zatímco plyn zlevní průměrně jen mírně (o 1–2 %), radost z levnějších energií kalí sektor pevných paliv. V důsledku zavedení systému EU ETS 2 hrozí od ledna 2026 citelné zdražení uhlí a dalších tuhých paliv, což donutí spotřebitele k přehodnocení nákladů na vytápění.
Navzdory celkovému zlevnění, které může spotřebitelskou inflaci dočasně srazit pod 2 %, neočekává se, že by Česká národní banka (ČNB) automaticky přistoupila k dalšímu razantnímu snižování úrokových sazeb. Ekonomové upozorňují, že centrální bankéři zůstanou obezřetní. Pod nízkým „energetickým povrchem“ totiž nadále setrvává zrychlená inflace služeb, na kterou je ČNB mimořádně citlivá. Stabilní ekonomický růst a přetrvávající tlaky v sektoru služeb tak brání rychlejšímu uvolňování měnové politiky, což je klíčové pro dlouhodobou stabilitu ekonomiky.
About the Author
