
Napětí na globálních trzích vzrůstá, neboť očekávané vypršení devadesátidenního odkladu recipročních cel, která měla vnést jasno do obchodních vztahů USA se světem, bylo opět odsunuto, tentokrát až na srpen. Překvapivě, namísto obav z přetrvávající obchodní nejistoty, se americké akciové trhy vznášejí na vlně optimismu! Jejich pozornost se upíná k blížícímu se „velkému a překrásnému zákonu“, který slibuje nejen udržení, ale dokonce mírné snižování daní v příštím roce, což se stává klíčovým hnacím motorem pro investory a symbolizuje důvěru v budoucí ekonomický vývoj.
Tato složitá ekonomická mozaika klade před Americkou centrální banku (Fed) nečekanou výzvu. I po měsících vlády prezidenta Trumpa si Fed nemůže být jist skutečným dopadem cel na ekonomiku, zatímco schválený daňový balíček od příštího roku přinese fiskální stimul, byť nepatrný. V kontextu klesající inflace a ochlazujícího trhu práce se tak Fed potýká s protichůdnými signály, což značně ztěžuje predikci budoucího ekonomického vývoje a určování optimální měnové politiky pro stabilitu dolaru a ekonomiky USA.
Přes optimistické vyhlídky trhu na brzké snižování úrokových sazeb, konkrétně už v září, se uvnitř Fedu formuje silná skupina „jestřábů“. Ti s napětím vyčkávají na pro-inflační efekt vyšších cel, a každý další odklad v otázce tarifů jim poskytuje silnou munici k obhajobě delšího udržení stávajících úrokových sazeb. Vysoké ceny amerických akcií a slábnoucí dolar navíc uvolňují měnové podmínky, což paradoxně může vést k tomu, že současná očekávání trhu ohledně agresivního snižování sazeb se nakonec ukáží jako přehnaně optimistická. Investorům tak nezbývá než bedlivě sledovat nejen ekonomická data, ale i politické kroky, které zásadně ovlivňují globální finanční stabilitu.