Pokusy omezit nezávislost Federálního rezervního systému (Fedu) skrze politické tlaky a personální útoky představují závažnou hrozbu, která může posunout americkou ekonomiku mezi emerging markets. Zatímco ve vyspělých zemích je debata o měnové politice vedena na akademické úrovni, snaha Trumpovy administrativy kriminalizovat vybrané centrální bankéře s cílem ohnout rozhodování Fedu připomíná spíše nestandardní praktiky, které jsou typické pro nestabilní trhy. Tato taktika, zaměřená na rychlou a účelovou personální obměnu klíčových finančních institucí, fatálně narušuje důvěru v pilíře americké ekonomiky.
Jako poslední eskalace tohoto tlaku slouží nedávný atak amerického ministerstva spravedlnosti, které se snaží kriminalizovat šéfa Fedu J. Powella a guvernérku Lisu Cookovou kvůli údajným nedostatkům v řízení rekonstrukcí. Skutečný cíl Bílého domu je však transparentní: rychle docílit nižších úrokových sazeb a zajistit si politický vliv. Pokud by se podařilo tyto klíčové postavy odvolat, otevřela by se cesta k tomu, aby se osmičlenná Rada guvernérů Fedu dostala pod kontrolu politicky loajálních osob. Tato „vyladěná“ Rada by pak mohla odhlasovat pravidlo, které by veškeré rozhodování o sazbách soustředilo pouze do rukou Rady, čímž by obešla širší a nezávislejší výbor FOMC. To by představovalo konec éry nezávislosti Fedu trvající celá desetiletí.
Ačkoliv analytici odhadují pravděpodobnost naplnění tohoto institucionálního skluzu pod 50 %, riziko je reálné a velmi vysoké. Naštěstí existují silné institucionální překážky, které by mohly zabránit, aby se americká ekonomika skutečně propadla mezi volatilní rozvojové trhy. Mezi tyto překážky patří americký Nejvyšší soud, dohled republikánských senátorů a v neposlední řadě také stavovská čest makroekonomů, kteří by mohli být eventuálně nominováni na uvolněné posty v centrální bance. Zachování nezávislosti Fedu je kritické pro budoucí stabilitu a důvěryhodnost USA na globálních finančních trzích.