Přitažlivost pasivních investic, jako jsou ETF, spočívá v jejich zdánlivé jednoduchosti a nízkých nákladech. Mnozí investoři se nechají unášet iluzí neutrality a bezpečí, avšak realita je mnohem komplexnější a rizikovější. Největší poskytovatelé indexů se totiž stali neviditelnými správci globálního kapitálu, jejichž rostoucí dominance narušuje přirozenou alokaci prostředků a vytváří nebezpečné systémové rizika. Je čas přehodnotit, zda je „plavání s proudem“ tou nejlepší strategií na dynamických finančních trzích.
Jádrem problému je, že složení klíčových indexů se neřídí fundamentální hodnotou firem, ale spíše tržní kapitalizací, objemy obchodů nebo sektorovou klasifikací. To vede k fascinujícímu, leč potenciálně bublinovému efektu: akcie jako Nvidia nebo Apple rostou díky přílivu pasivního kapitálu, což zvyšuje jejich váhu v indexu, a tím se cyklus opakuje, nezávisle na skutečných ekonomických základech. Navíc, sporná rozhodnutí indexových gigantů o zařazení zemí do kategorií „rozvíjejících se trhů“ ovlivňují miliardové toky kapitálu, a to bez ohledu na reálný ekonomický rozvoj, čímž dále zkreslují tržní prostředí.
V době geopolitické nestability a rychlých technologických změn se tak odhalují zásadní slabiny pasivního přístupu, zejména jeho nedostatečná flexibilita a opomíjení klíčových ESG faktorů. Pokud všichni investoři reagují stejně, může to vést k náhlým a masivním cenovým propadům bez zřejmého fundamentálního důvodu. Nyní nastal ideální čas pro renesanci aktivního řízení portfolia. Taktická alokace aktiv, důkladná fundamentální a regionální analýza a integrace udržitelnosti nabízí cestu k ochraně kapitálu a lepší výkonnosti. Přestaňme se pasivně unášet proudem a začněme aktivně navigovat k našim finančním cílům.
About the Author
