Česká republika čelí alarmujícímu trendu: dostupnost bydlení pro mladé lidi se po roce 2022 rapidně zhoršuje, což potvrzují i nejnovější data Eurostatu. Aktuálně každý devátý mladý člověk ve věku 15 až 29 let žije v domácnosti, kde výdaje na bydlení pohlcují více než 40 % disponibilního příjmu. Tento podíl, dosahující 11,3 %, je nejen jedním z nejvyšších v Evropské unii, ale představuje také nejhorší situaci za posledních více než deset let přímo v Česku, což naznačuje hlubokou systémovou krizi.
Zatímco v letech 2013 až 2022 se dostupnost bydlení pro mladou generaci v tuzemsku převážně zlepšovala, s vrcholem v roce 2019, kdy byla na historickém minimu (6,3 % mladých s nadměrnými náklady), poslední dva roky přinesly dramatický obrat. Tempo zhoršování v letech 2023 a 2024 je nejvýraznější za posledních dvacet let, překonávající i situace z krizového roku 2013 nebo předhypoteční horečky roku 2008. Tato bezprecedentní změna odhaluje křehkost trhu a naléhavou potřebu řešení.
Hlavním viníkem tohoto dramatického propadu dostupnosti bydlení je obnovený a výrazný růst cen nemovitostí, který se děje navzdory stagnujícím reálným mzdám, které dodnes nedosáhly úrovně roku 2019. Expert Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank, navíc upozorňuje na znepokojivou souvislost: toto rapidní zhoršení podmínek pro získání vlastního domova může být jedním z klíčových důvodů nebývale klesající porodnosti v Česku, jež je pozorována zejména po pandemii covidu. Jde o komplexní problém s dalekosáhlými společenskými a demografickými dopady.
About the Author
