České podnikatelské prostředí zažívá pozitivní vývoj, když se v Indexu prosperity a finančního zdraví posunulo o tři příčky na 19. pozici v Evropské unii. K tomuto zlepšení přispělo především výrazné zmenšení mezery ve výběru DPH, které nás v celounijním srovnání vyneslo do nadprůměru. Tento pokrok ukazuje na rostoucí efektivitu finanční správy a adaptaci na moderní způsoby plateb. Dalším důvodem k optimismu je dynamický růst tržní kapitalizace pražské burzy, jejíž podíl na HDP se znatelně zvýšil, což podtrhuje rostoucí atraktivitu tuzemského kapitálového trhu.
Klíčem k významnému zmenšení mezery ve výběru DPH jsou důkladné analytické a kontrolní schopnosti Finanční správy, posílené efektivními nástroji jako kontrolní hlášení, které výrazně omezilo karuselové podvody. I přes tento úspěch však tuzemský systém čelí výzvám, včetně absence funkčního systému evidence tržeb a možnosti dělení obratu firem k obcházení DPH limitů, což může narušovat spravedlivou konkurenci. Zásadní pro další pokrok je budování důvěry v daňový systém a jeho zjednodušování, neboť to přímo ovlivňuje ochotu podnikatelů platit daně a přispívat k celkovému finančnímu zdraví státu.
Navzdory rostoucímu počtu startupů v Česku, které zaznamenaly zlepšení v evropském srovnání, se tuzemský startupový ekosystém potýká s nedostatečnou robustností a nedostatkem rizikového kapitálu. Jsme bohužel mezi desítkou zemí s největším odlivem nadějných projektů, které pro svůj rozvoj míří do zahraničí. Kromě financí hraje roli i společenský postoj k neúspěchu, který je v Česku vnímán spíše negativně, na rozdíl od globálních lídrů, kde je považován za cennou zkušenost. Přesto má Česká republika silné základy v podobě široké základny IT specialistů a úspěšných startupů v oblastech, jako je podnikový software s AI, finanční technologie, marketing a robotika, což signalizuje obrovský potenciál pro budoucí inovace a hospodářský růst.
About the Author
