Zásadní otázka visí ve vzduchu: Může se pojištění pro případ zemětřesení stát ve Švýcarsku povinností? Přelomová studie z Univerzity St. Gallen, pod vedením renomovaného prof. Dr. Hato Schmeisera, podrobuje kritické analýze ambiciózní návrh švýcarské federace na zavedení státem organizovaného pojistného krytí. Tento systém počítá s masivním limitním plněním 22 miliard CHF, dimenzovaným na katastrofické zemětřesení s dobou opakování 500 let. Cílem je zajistit finanční ochranu pro majitele soukromých nemovitostí nejen před přímými škodami ze zemětřesení, ale i před bezprostředními následnými škodami způsobenými požárem či záplavou.
Jádrem kontroverze je navrhovaný mechanismus financování. Místo klasického pojistného, které by bylo citlivé na riziko, navrhuje federace speciální ex-post dávku, vybíranou až po vzniku škodné události ve výši zhruba 0,7 % z pojistné částky nemovitosti. Profesor Schmeiser však razantně varuje, že tato daňově orientovaná platba zcela ignoruje zásadní ekonomický faktor – transakční náklady. Tyto náklady, v soukromém majetkovém pojištění běžně dosahující okolo 30 % pojistného, by v novém státním modelu musely být implicitně hrazeny z jiných zdrojů. Tento přístup vytváří nespravedlivé riziko, že by se tyto náklady přenesly na daňové poplatníky, kteří nevlastní nemovitost, což je pro experta z ekonomického hlediska neudržitelné.
Kritická analýza navíc zdůrazňuje, že zavedení finanční zátěže (dávky) až v okamžiku katastrofy situaci pouze zesiluje a prohlubuje již vzniklou krizi, místo aby ji mírnilo předem. Vážné pochybnosti panují i ohledně praktické realizace povinného krytí. Chybí jak potřebný personál, tak i jasné plány pro vybudování nezbytné infrastruktury pro efektivní škodní management. Největším problémem je však nedostatečná právní jistota: neobjektivní definice pojistné události „škoda způsobená zemětřesením“ vystavuje celý systém politickým tlakům, což fatálně snižuje společenskou důvěru v navrhované státní řešení pro katastrofické riziko.
About the Author
