Za posledních 27 let čelila Česká republika ničivým povodním, které za sebou zanechaly spoušť v neuvěřitelné hodnotě 260 miliard korun. Přestože Ministerstvo zemědělství v letech 2020–2024 vynaložilo přes 7 miliard korun na protipovodňovou ochranu a retenci vody, Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) přišel s alarmujícím zjištěním. Klíčové dotační programy, které měly zvýšit odolnost naší krajiny a schopnost zadržet vodu, v mnoha ohledech fatálně selhaly a stanovené cíle zůstaly nenaplněny.
Kontrola odhalila šokující praxi, kdy resort u některých programů opakovaně snižoval plánované cíle, aby mohl jejich splnění vykázat alespoň formálně. Například původní záměry na rozšíření retenční kapacity byly splněny jen z 49 % a úkoly spojené s opravou koryt vodních toků dosáhly pouhé pětiny očekávaného výsledku. Namísto reálného zvýšení bezpečnosti obyvatel a ochrany majetku se tak státní správa soustředila na úpravu tabulkových hodnot, zatímco skutečná schopnost krajiny čelit velké vodě stagnuje.
Nedostatky se objevují i v samotné koncepci „Strategie 2030“, která postrádá jasné ukazatele pro vyhodnocení skutečného přínosu investovaných miliard. NKÚ navíc u konkrétních projektů narazil na problémy s údržbou, kdy byla koryta potoků zanesena sedimenty, což drasticky snižuje jejich průtočnou kapacitu. Každý odložený či neefektivně realizovaný projekt přitom zvyšuje riziko rozsáhlých škod na neochráněném majetku státu i občanů v budoucnu, což staví efektivitu současných protipovodňových opatření do velmi nepříznivého světla.
About the Author
