Nedávné průzkumy v Rakousku sice naznačují vysokou připravenost občanů na možný blackout, avšak odborník na krizovou připravenost Herbert Saurugg varuje před nebezpečným klamným pocitem bezpečí. Skutečný blackout dalece přesahuje pouhý výpadek elektrické energie; jedná se o nadregionální kolaps klíčové infrastruktury a dodávek, který by moderní společnost uvrhl do okamžitého chaosu. Telefony, internet, logistika i zásobování pitnou vodou by selhaly, a obnovení těchto systémů by bylo zdlouhavé a plné nepředvídaných překážek, což ukázaly i reálné incidenty na velkých letištích.
Společnost přirozeně podceňuje vzácná, avšak potenciálně katastrofální rizika. To je v Rakousku prohloubeno nedostatečnou komunikací a absencí jednotné národní strategie pro zvládnutí blackoutu. S rostoucí technologickou závislostí, složitostí infrastruktur a narůstajícími hrozbami, jako jsou extrémní počasí, sabotáže či kybernetické útoky, se stáváme zranitelnějšími než kdy dříve. Zdání připravenosti, například pouhé zásoby svíček, je nebezpečný omyl. Skutečná odolnost vyžaduje schopnost populace postarat se o sebe po dobu alespoň 14 dnů, aby se po návratu proudu mohla společnost vůbec restartovat a základní služby znovu naskočily.
Je naléhavé přestat bagatelizovat tuto zhoršující se realitu a místo symbolických gest se zaměřit na efektivní preventivní opatření. Rizika rozsáhlého evropského výpadku jsou alarmující a stále narůstají, ovlivněna i současnou energetickou politikou. A jak je na tom Česká republika? Ačkoliv se naše země na blackout připravuje komplexně – právními, technickými a organizačními opatřeními, včetně modernizace sítě a pravidelných cvičení – zůstává palčivá otázka: Obstáli bychom skutečně v případě rozsáhlého a dlouhotrvajícího blackoutu, nebo je naše připravenost spíše jen na papíře? Je nezbytné jednat a posílit skutečnou odolnost pro budoucnost.
