Pátek 4. července se zapsal do historie jako den, kdy Českou republiku, včetně pulzující metropole Prahy, náhle pohltila tma. Rozsáhlý výpadek elektrické energie, způsobený technickou poruchou v přenosové soustavě a nikoli kybernetickým útokem, okamžitě ochromil život statisíců. Městská i železniční doprava se zastavila, uvěznila cestující a způsobila bezprecedentní dopravní kolaps. Energetikům se však díky rychlé reakci podařilo situaci stabilizovat a v odpoledních hodinách obnovit dodávky proudu do většiny postižených oblastí.
Dopady tohoto masivního blackoutu byly dalekosáhlé a projevily se napříč celou společností. Přední automobilka Škoda Auto musela přerušit výrobu ve všech svých závodech a chemičky přešly na havarijní režim, což zdůraznilo kritickou závislost průmyslu na stabilní energetické infrastruktuře. Současně se běžný život zastavil – obchody omezily provoz, telekomunikační sítě kolabovaly a v některých obcích chyběla i pitná voda. Hasiči zaznamenali stovky zásahů, od záchrany osob z výtahů po zajišťování náhradních zdrojů pro pacienty závislé na lékařských přístrojích, zatímco nemocnice s přehledem přešly na záložní generátory a zajistily plynulou péči.
Událost v Česku, stejně jako nedávný podobný blackout na Pyrenejském poloostrově, je důrazným varováním o křehkosti moderní společnosti, která je životně závislá na nepřerušovaných dodávkách elektřiny. Ukazuje, jak rychle může jediná systémová porucha paralyzovat ekonomiku i každodenní rutinu milionů lidí. Tato zkušenost podtrhuje naléhavou potřebu neustále posilovat odolnost energetických sítí a efektivní přípravu na krizové scénáře, aby bylo možné minimalizovat budoucí škody a zajistit rychlé zotavení v případě dalších rozsáhlých výpadků proudu.
