Překvapivá zpráva z finančního světa! Český státní rozpočet se v srpnu 2025 meziročně zlepšil o úctyhodných 10,4 miliardy Kč, a to i přes stávající deficit přesahující 165 miliard Kč. Toto pozitivní směřování je především zásluhou dynamického růstu příjmů. Daně a pojistné, včetně DPH, spotřebních daní a daní z příjmu fyzických i právnických osob, zaznamenaly výrazné navýšení díky rostoucím nominálním mzdám, úpravám daňových sazeb a aktivním nákupům domácností. Celkové příjmy rozpočtu se zvýšily o 5,5 %, zatímco výdaje rostly o něco pomaleji, o 4,1 %, což naznačuje opatrné hospodaření v náročném ekonomickém prostředí.
Avšak nadcházející rok 2026 přináší nové výzvy a strategické priority. Návrh státního rozpočtu počítá se schodkem 286 miliard Kč, s důrazem na kritické oblasti obrany, energetické bezpečnosti a národních investic. Zvýšené výdaje na dosažení 2,35 % HDP pro obranu a masivní investice do přípravy nových jaderných bloků v Dukovanech tvoří podstatnou část tohoto deficitu. Tyto ambiciózní plány sice posilují strategickou pozici země, ale zároveň dramaticky navyšují náklady na obsluhu státního dluhu, které se pro rok 2026 předpokládají na 110 miliard Kč – trojnásobek úrovně z roku 2008.
Dlouhodobá stabilita české ekonomiky však čelí hlubším, strukturálním problémům, které vyžadují naléhavou pozornost. Kromě finančních závazků na obranu a energetiku se jako největší hrozba jeví demografické stárnutí populace, které přinese obrovský tlak na penzijní a zdravotní systémy. K tomu se přidává historický dluh v podobě podfinancovaného vzdělávání a nedostatečné infrastruktury, jakož i dopady minulých rozhodnutí, jako bylo zrušení superhrubé mzdy, které oslabilo příjmovou stranu rozpočtu. Bez komplexních reforem a efektivního řešení těchto výzev může být udržení udržitelného hospodaření státu značně komplikované.
About the Author
