Zapomeňte na masivní, jednorázové katastrofy jako hurikány a zemětřesení. Skutečná finanční hrozba, která dnes drtí globální pojišťovnictví, přichází z mnohem nenápadnější strany: ze silných bouřek, ničivých záplav a lesních požárů. Tyto kdysi opomíjené „sekundární rizika“ se stávají primárním globálním problémem. Podle dat Munich Re se roční škody z těchto klimatických katastrof od roku 2000 ztrojnásobily na ohromujících 160 miliard dolarů, přičemž pojištěné ztráty vzrostly dokonce šestkrát! Tento neuvěřitelný nárůst ukazuje, že kumulativní dopad zdánlivě „nevrcholových nebezpečí“ je pro pojistné kapacity naprosto devastující a představuje největší výzvu pro finanční sektor, kde prevence dosud stála ve stínu reakce na extrémní jevy.
Hlavním katalyzátorem tohoto hrozivého trendu je nepopiratelně klimatická změna, která dodává atmosférickým jevům drtivou intenzitu. Teplejší vzduch zadržuje o 7 % více vodní páry na každý stupeň oteplení, což vede k brutálnějším srážkám, intenzivnějším bouřím a prodlužování období sucha, jež zvyšuje riziko globálních lesních požárů. Regionální dopady jsou zdrcující napříč kontinenty: Spojené státy čelí rostoucímu počtu silných bouří a krupobití, zatímco Evropa se potýká s rekordními přívalovými dešti a kroupami o průměru až 19 cm, jako tomu bylo v Itálii v roce 2023. Zatímco v Asii dominují ničivé sezónní povodně, v Los Angeles způsobily lesní požáry již v první polovině roku 2025 pojištěné škody za zhruba 40 miliard dolarů. Je jasné, že extrémní počasí už není anomálie, ale nebezpečně rostoucí standard.
V reakci na tento posun musí pojišťovny urgentně zdokonalit své rizikové modely, které by měly přesněji reflektovat kumulativní potenciál těchto „nemimořádných“ škod, jež tvoří páteř celkového růstu ztrát. Klíč k udržitelné budoucnosti však nespočívá pouze v lepším pojištění, ale především v robustní prevenci. To zahrnuje plánování založené na rizicích, investice do ochranných opatření, jako jsou hráze, a striktní rozvojové plány mimo povodňové oblasti. U bouří a krupobití je nutné sázet na správné stavební metody a materiály, které prokazatelně odolají (podobně jako funguje „registr krupobití“ ve Švýcarsku). Alarmujícím problémem je ovšem stále nedostatečné pojištění, zejména pro povodně. Pokud se prevence nestane absolutní prioritou pro vlády, obce i jednotlivce, budeme v následujících letech čelit exponenciálně rostoucím a neúnosným finančním ztrátám.