Minulý rok přinesl znepokojivý nárůst finančních potíží českých domácností. Soudy v roce 2025 vyhlásily celkem 15 445 osobních bankrotů, což představuje alarmující meziroční skok o 12 % oproti předchozímu roku. Tento trend, kdy bylo navrženo dokonce 16 080 insolvencí, je podle analýzy CRIF – Czech Credit Bureau z velké části důsledkem oživené spotřeby. Nízká inflace a růst mezd sice podnítily chuť utrácet, ale značná část této konzumace byla financována pomocí dluhových nástrojů. Osobní bankrot, jehož cílem je poskytnout dlužníkovi šanci na nový začátek bez dluhového zatížení, tak jasně signalizuje rostoucí křehkost finančního zdraví velké části populace, zejména v regionech s vysokou nezaměstnaností a nízkými příjmy.
Mapa českého zadlužení je extrémně nerovnoměrná a odhaluje hluboké regionální disparity. Nejvíce se s dluhovou spirálou potýkali obyvatelé tří regionů, které tvořily plné dvě pětiny všech insolvenčních případů. Největší absolutní počet osobních bankrotů byl vyhlášen v Moravskoslezském kraji (2 391), těsně následovaný dlouhodobě ohroženým Ústeckým krajem (2 161) a Středočeským krajem. Zatímco některé regiony vykazovaly stabilní čísla, nejrychlejší meziroční dynamiku růstu zaznamenala Praha, kde počet bankrotů vyskočil o neuvěřitelných 29 %. Výrazný nárůst, přesahující 20 %, se projevil také v Kraji Vysočina a v Jihomoravském kraji, což ukazuje, že finanční potíže se netýkají jen tradičně problémových oblastí.
Pro posouzení skutečného rizika je klíčový pohled na míru insolvence na 10 tisíc obyvatel, kde se situace jeví nejdramatičtěji. Nejvyšší míra ohrožení dlouhodobě panuje v Ústeckém kraji, kde na každých 10 tisíc dospělých připadlo hrozivých 50 bankrotů – to je téměř trojnásobek celorepublikového průměru 17. Naopak, finančně nejstabilnějšími se ukázali obyvatelé Plzeňského kraje s pouhými 7 případy. Navzdory celkovému ročnímu nárůstu přinesl závěr sledovaného období pozitivní signál pro snižování dluhového zatížení: růst počtu bankrotů kulminoval v prvních čtyřech měsících roku a následně se trend začal zpomalovat. Tento obrat naznačuje možnou stabilizaci v nadcházejícím roce 2026, přestože regionální rozdíly v míře zadlužení zůstávají alarmující výzvou pro státní a finanční instituce.