Dramatický výpadek elektřiny, který na konci dubna ochromil velkou část Španělska a Portugalska kvůli poruše rozvodny v Granadě, zvedl varovný prst nad stabilitou energetických sítí v Evropě. Otázka zní: Jsme na blackout v Česku připraveni? Česká přenosová soustava je sice dlouhodobě jednou z nejstabilnějších na kontinentu, opírající se o robustní vnitrostátní propojení a diverzifikovaný energetický mix. Avšak s přibývajícími ambicemi v oblasti obnovitelných zdrojů se tato zdánlivá imunita může rychle vytrácet.
Španělská zkušenost jasně ilustruje důsledky masivního přesunu k nestabilním zdrojům. Během několika let dramaticky poklesla výroba z plynových a uhelných elektráren, zatímco solární a větrná energie prudce narostla. To vedlo k nahrazení „točivých“ výroben, které síti dodávají stabilitu a bezpečnost, zdroji závislými na počasí, navíc často umístěnými v nepřipravených lokalitách. Ačkoliv ČR zatím odolává externím šokům, plány na další, dotované, obnovitelné zdroje mohou tuto odolnost oslabit. S letní spotřebou kolem 5 000 MW a potenciální výrobou solárů až 20 000 MW vzniká obrovský nepoměr, který zásadně zvyšuje riziko významných výpadků a tlačí na nutnost komplexního řešení stability sítě.
Chceme-li udržet českou energetiku v bezpečí, je nezbytné nejen pečlivě spravovat technický stav sítě, ale především posilovat její celkovou odolnost. Klíčem k budoucí stabilitě jsou strategické investice do lokálních zdrojů, moderních bateriových úložišť a inteligentního řízení spotřeby. Pouze taková komplexní příprava nám umožní čelit nepředvídatelným situacím a ochránit naši moderní společnost, která je plně závislá na elektřině pro mobilní telefony, chytré domácnosti i průmysl, před nehezkými důsledky i jen několika hodin bez proudu. Budoucnost energetiky v Česku vyžaduje zdravý rozum a rozhodné kroky.
