Státní rozpočet za rok 2025 zaznamenal alarmující propad, když plánovaný deficit 241 miliard korun překročil o téměř 50 miliard, a nakonec dosáhl šokujících 290,7 miliard korun. Tento výsledek, který je dokonce horší než v předchozím roce, odhaluje závažné problémy vládního hospodaření a potvrzuje kritiku Národní rozpočtové rady ohledně nerealistických předpokladů. Čísla ukazují, že i přes sliby o konsolidaci, česká fiskální situace zůstává pod silným tlakem, k čemuž přispělo i razantní prohloubení schodku o 58 miliard korun jen během prosince.
Zásadní selhání spočívalo v podcenění státních výdajů, zejména v klíčových oblastech, jako jsou dotace na obnovitelné zdroje energie, regionální školství a sociální dávky, kde došlo k miliardovým překročením rozpočtových kapitol. Paradoxně k tomuto zhoršení došlo v době, kdy česká ekonomika rostla stabilním tempem 2,5 % HDP, což podpořilo celkový nárůst státních příjmů o téměř 6 %. Přestože státní pokladnu posílil nad očekávání úspěšný výběr daně z neočekávaných zisků (38,4 mld. Kč), efekt této injekce byl utlumen neschopností efektivně čerpat evropské prostředky, kde zůstalo nevyčerpáno 48 miliard korun, což je pouhých 73 % plánu. Vláda sice zvýšila investiční výdaje, avšak spirála provozních výdajů, včetně rychle rostoucí obsluhy státního dluhu, táhne finance neúprosně ke dnu.
Jak se bude vyvíjet rozpočtový schodek v roce 2026? Ministryně financí již naznačila obavy z deficitu blížícího se 350 miliardám korun. V současnosti, kdy je stát v rozpočtovém provizoriu, analytické predikce z Patria Finance potvrzují, že bez razantního omezení ambiciózních výdajových priorit nové vlády se tato hranice stane realitou. Přestože celkový schodek veřejných financí by měl setrvat těsně pod kritickou hranicí 3 % HDP a nadále patřit k nejnižším v regionu, trvalé a systémové překračování plánovaných čísel signalizuje nutnost okamžité a robustní fiskální reformy pro zajištění dlouhodobé ekonomické stability Česka.
About the Author
