Česká ekonomika zažila v loňském roce silný výkon stavebnictví, které bylo primárně taženo masivními veřejnými investicemi do dopravní infrastruktury. Ke konci roku však konečně došlo k dlouho očekávanému probuzení i v kritické oblasti bytové výstavby. Poslední dva měsíce přinesly optimistické zprávy, když došlo k výraznému zvýšení počtu zahájených staveb. Konkrétně v listopadu byl zaznamenán meziroční nárůst o 13,5 %, což představuje 750 nových bytů. Je pozoruhodné, že i přes obrovskou poptávku v hlavním městě tentokrát překvapivě nevedla Praha, ale v čele žebříčku se ocitl Olomoucký kraj.
I přes tento silný závěr roku je však nutné k trendům přistupovat s opatrností. Analýzy ukazují, že tato pozitivní čísla pouze dorovnávají značný skluz, který bytová výstavba nabrala v průběhu roku. Celkově se za prvních jedenáct měsíců stále stavělo méně bytů než v předchozím období. Roční počet zahájených bytů sotva překročil hranici 36 tisíc, což je výrazně pod potřebnou roční hodnotou 40 tisíc a naprosto nedostatečné ve srovnání s enormní tržní poptávkou. Tato propast je jasně potvrzena neustále silnými objemy nových hypoték, které ukazují, jak hluboký je deficit na trhu s bydlením.
Odborníci odhadují, že ačkoliv si stavebnictví za celý loňský rok připsalo impozantní růst přes devět procent, zopakování takového tempa růstu v nadcházejícím období bude téměř nemožné. Klíčové faktory, které budou brzdit další rozvoj a akceleraci bytové výstavby, jsou trojí: kritický nedostatek zdrojů z veřejných rozpočtů, chronický nedostatek pracovníků v oboru a zdlouhavé byrokratické překážky. Za tu největší brzdu je i nadále považováno komplikované stavební řízení, které efektivně znemožňuje rychlejší reakci trhu na neutuchající potřebu nového bydlení.
About the Author
