Majetek, a to především ten nemovitý, se ukázal být silnou „mozek-měnící substancí“. Nejnovější studie o vztahu vlastnictví nemovitostí a psychologie ukazují fascinující jev: když ceny bytů a domů raketově rostou (často kvůli vnějším faktorům, jako je tisk peněz centrální bankou), majitelé automaticky posilují svou víru v to, že svět je absolutně spravedlivý. Tento psychologický trik, známý jako „system justification“, jim dává vnitřní klid – nemusí si přiznat, že jejich bohatství je výsledkem štěstí nebo lokalizace. Namísto toho se utvrzují v přesvědčení, že úspěch je čistě odrazem jejich talentu a píle, a že ti, kteří neuspěli, si za svou chudobu mohou sami.
Dopad tohoto psychologického posunu je zvláště patrný v České republice, kde je vysoké procento vlastníků a zároveň dostupnost bydlení katastrofální. Ceny nemovitostí v Praze a dalších velkých městech vzrostly od roku 2015 až o 200 %, což v zemi vytváří obrovskou skupinu „psychologických konzervativců“. Tito lidé, jejichž hlavní „důchodový plán“ je byt získaný v minulosti za pakatel, podvědomě brání status quo, který jim osobně přináší enormní zisky. To se promítá do rostoucího generačního rozporu, NIMBYismu a tvrdého odporu vůči jakékoliv regulaci trhu, ať už jde o daň z nemovitostí nebo podporu nájemního bydlení.
Pokud má Česká republika zajistit budoucí ekonomickou stabilitu a omezit ideologickou polarizaci, musí přehodnotit způsob, jakým je vnímána cesta k bohatství. Dokud bude hlavní zisk generován spekulací s byty, a ne investicemi do produktivity či inovací, společnost bude i nadále roztříštěná. Řešení leží v masivní podpoře nájemního bydlení (například inspirací rakouským modelem) a ve vytvoření daňového prostředí, které odradí od držení prázdných bytů. Je nezbytné, aby si všichni – včetně těch, kterým majetek raketově roste – dokázali připustit, že dnešní prosperita je často loterie načasování, nikoli jen zásluha.
About the Author
