Globální technologičtí lídři rozpoutávají novou éru financování, kdy k ovládnutí umělé inteligence nestačí jen astronomické zisky, ale i masivní zadlužování. V roce 2026 plánují giganti jako Alphabet či Meta emitovat dluhopisy v hodnotě přesahující 300 miliard USD, aby pokryli exponenciální náklady na stavbu datových center a nákup nejmodernějších čipů. Tato strategie jim umožňuje efektivně rozložit obří investiční zátěž v čase a udržet si vysokou likviditu, zatímco svět sleduje největší technologický závod v historii lidstva.
Důvěra investorů v digitální budoucnost dosahuje absolutního vrcholu, což potvrzuje i nedávný úspěch mateřské společnosti Google. Alphabet čelil při emisi svých dluhopisů poptávce, která pětinásobně převýšila nabídku, a dokonce úspěšně prodal stoleté dluhopisy se splatností až v roce 2126. Tento fenomenální zájem ukazuje, že trh vnímá technologické hegemony jako nezničitelné pilíře ekonomiky, kterým jsou věřitelé ochotni svěřit kapitál na celá desetiletí bez ohledu na aktuální tržní volatilitu.
Pod nablýskaným povrchem miliardových emisí se však skrývá potenciální hrozba v podobě takzvaných covenant-light podmínek. Tyto dluhopisy postrádají standardní ochranné doložky, což investorům výrazně omezuje manévrovací prostor v případě restrukturalizací či nečekaných změn v ovládání firem. Zatímco u gigantů se riziko zdá být prozatím marginální, nebezpečný precedens může otevřít dveře pro méně stabilní hráče, kteří se pokusí tyto uvolněné standardy zneužít, což by mohlo v budoucnu otřást stabilitou celého finančního systému.
About the Author
